Náš svět je naše mysl a naše mysl není nic jiného než zvuk. Pokud si přejeme změnit svět, potřebujeme změnit naše vnitřní a vnější zvuky. Věděli jste, že první smysl, který se u nás vyvíjel, byl právě sluch? A tím to vše začíná. Slyšíme a REAGUJEME.

Není zvuku bez dechu

V těle je vibrace zvuků jednoduše měřitelná. Jak můžeme tuto frekvenci “vyladit nebo rozladit”?? BDĚLOSTÍ v naší ásanové praxi. Zvědomíme si, že již jistá přehlcenost našeho vnějšího světa opravdu nepotřebuje přehlcenost co do počtu ásan, tak do rozsahu velikých pohybů. Tělo potřebuje pohyby, které jsou vědomé, a ve kterých dech je (nej)kvalitnější činitel. Dech je základním stavebním kamenem pro zvuk. Není žádného zvuku bez dechu. Vědomé propojení ovlivňuje řeč. Nejen v umění být ticho, ale i v umění říct, na co mé vnitřní struny brnkají a dát jim podobu bez hodnocení sebe a potažmo ostatních. Dle jógasúter právě zvuk dokáže změnit vrtti. Vrtti se dá přeložit jako záměr, myšlenka, vědomí. A já přeci můžu změnit pouze to, čeho jsem si vědom, pokud si toho chci být vědom 🙂

Já osobně získávám inspiraci od učitelů, kterých si nesmírně vážím už “jen” proto, že cítím jejich ryzost v učení toho, co sami žijí. Zásadním sdílením se mi po několik dní stala Nitya Mohan. Ano ta Nitya.

Když Nitya vstoupila do yoga shally, dělo se to hned, dělo se to ještě předtím a vlastně se to děje stále. Další z mnoha významů slova organičnost. Posadila se, zavřela oči, spojila dlaně v andžalí mudru, nadechla se a já ji nějak nemohla následovat, ale nepřestala jsem sledovat. Přítomnost jsem si dovolila pozvat do tohoto okamžiku a tím pádem ho prožít všemi pády. Začala zpívat. Tolik jemnosti, tolik síly, tolik moudrosti, tolik všeho jsem ještě pohromadě ne(za)žila. Nejprve jsem měla pocit, že mě posypal andělský prach a má kůže se tetelí blahem. Cítím nejen ji, ale energii celého sálu, která je se mnou, jsme spolu, jsme jedno. Všichni jsme jedno. Je to krásné. Po doslova prvním slovu odzpívaném tak, jak bych přítomně přála každému, my začne téct slza a ostatní jsou s ní v hlubokém přátelství. Nemůžu uvěřit, jak věřím. Jsem. Jsem jedno. Jsem všechno.

Kolik lidí vlastně rozrušuje ticho…

Jsem teď doslova magnet na zvuky, protože mě baví. Začala jsem od těch vnitřních. Zvuků, které vydávají mé myšlenky a myšlenky mých studentů, v nich propletené emoce a pocity jako vnitřní vibrace. Z toho mě začalo až posedle bavit zkoumat, jak tyto zvuky, ať mají jakoukoliv frekvenci reagují na ty zvuky vnější. A že jich v našem okolí je. Ufff, jak by řekl básník. Ten mix má rozpětí křídel kolibříka po orla.

Studium zvuků v návaznosti na gendrovost pro mě zajímavé nejsou. Nějak tahle oddělitelnost je zatím pro mě jako dělit život na černý a bílý. Ovšem pozorovat tuto střapatost, která je neuvěřitelně organická, je pro mou osobní praxi zásadní. Právě teď. To, že nás venku obklopují zvuky, si někdy tolik neuvědomujeme, ale vezměte si, jak to zní všude. Nedá nám to pokoj doslova nikde. U doktora v čekárně, v nákupním centru, na jógových lekcí. Hlasitě, potichu, plíživě, rušivě, vábivě. Pozorovali jste někdy, co s vámi tento vnější ruch dělá?? Jak na něj reaguje vaše kůže, vaše orgány, vaše mysl, vaše srdce?? Kolik mých studentů rozrušuje ticho, protože objevují, kolik v něm dokáže být neklidu. Toho vnitřního. Je to tak fascinující. Tak sama na sobě zkouším a šířím. Šířím ticho, ve kterém zvučíme, aby se stalo nakažlivé a tím léčivé pro každou buňku našeho těla.

Jaká je vaše osobní mantra?

Pokud jste dočetli až sem, možná ve vás něco zní, co by chtělo znít se mnou a nechat rozeznít.. V srpnu jsem vypsala 4 lekce zaměřené právě na vše zmíněné, které hňácám do formy už nějakou dobu v sobě a mám chuť s vámi sdílet. Mám takový hluboký pocit, že čím více se noříme do učení jógy a sebe v PŘEDEVŠÍM novém (od)stínu, tím více svobodní se stáváme. Tím více si zvětšujeme hranice naší komfortní zóny. Tím laskavější k sobě a potažmo okolí jsme. Brousíme si svůj vlastní život, čili to, co se děje mezi dobrým a zlým.

Dozvíte se, co slovo mantra vůbec znamená a proč jsou mantry užitečné. Dozvíte se, která je ta vaše osobní. Dozvíte se, kdy jsou nervy potichu. Najdete si svůj vlastní zvuk, který pro vás bude léčivý. Naučíte se pracovat se svým hlasem. Třeba si k němu vytvoříte vztah. Kolik z vás má rádo svůj hlas vnější a kolik z vás cítí (ne)libost k tomu vnitřnímu?? Především si vyzkoušíte návod, jak se zvuky praktikovat ve své osobní praxi a obohatit se. Není totiž vůbec důležité, kolik toho v józe známe, ale kolik toho jsme schopni imprintovat do naší praxe.

Zavřete si na chvilinku oči, vědomě se nadechněte a zkuste potichu nebo hlasitě zamručet MMMM, jako čmelák na květině. Co se stalo?? Možná právě nic. To vzácné nic. Zvuk MMMM na chvilku změnil frekvenci vašich myšlenek. A co teprve když zkusíte (po)řádnou mantru ve skupině 🙂

Dovolte si žasnout ze svého hlasu…

těším se

třeba právě na srpnovém kurzu Jóga pro ženy s léčivými mantrami

s láskou z lásky

Jaruska Doyle